Historie TJ SOKOL PŘÍBOR

Sokolská myšlenka se dostala i do našeho města. Dne 19. června 1892 svolal Alois Jansa přípravnou schůzi pro založení tělocvičné jednoty. Projednány byly stanovy a zvolen byl ustavující výbor.

Na 6. srpna 1893 byla svolána ustavující schůze. Konala se v restauraci Mexiko a přítomno bylo 200 osob. Schůzi byl přítomen zemský poslanec starosta města Příbora p. František Peřina.

Ustavující schůzi řídil PhDr. Ferdinand Pokorný, starostou Sokola byl zvolen JUDr. Hubert Slezák.

Cvičilo se ve školní tělocvičně a svou spolkovou místnost měla jednota v měšťanském pivovaře. Později se cvičilo v sále měšťanského pivovaru. V r. 1895 vystoupil výbor s myšlenkou postavit tělocvičnu.

TJ SOKOL začala šetřit a sbírat dobrovolné příspěvky u svých členů na vybudování vlastního přístřešku. Velkou část peněz věnoval na stavbu divadelní soubor a zisk byl i z kulturně-společenských akcí. Přání bylo splněno až v r. 1919. Dne 7. a 8. září 1919 byla slavnostně sokolovna otevřena za účastí delegátů ČOS. Sokolovna však brzy nestačila. Proto výbor rozhodl o její další přestavbě a přístavbě. Plány zpracoval a celou stavbu řídil br. M. Koudelka. Stavba byla dokončena v r. 1933. Náklady činily 360.000,- Kčs. V tomto roce také proběhly v TJ oslavy 40. výročí založení TJ Sokol v Příboře.

Sokolové pořádali svá veřejná vystoupení, účastnili se župních, okrskových a celostátních sletů. V

r. 1907 byla účast našich sokolů i ve Vídni. V r. 1922 založil br. František Vojtěchovský velké hudební těleso. Orchestr hrál na svých vlastních vystoupeních, při sokolských akademiích i při divadelních představeních. Od r. 1925 měla TJ Sokol i svůj mužský a ženský pěvecký soubor. Jednota měla i své kino "Vesmír", které promítalo i 78 filmů při 155 představeních.

V r. 1934 byl ustaven nový orchestr pod vedením br. J. Štindla. Jednota měla i své loutkové divadlo. Sokolská knihovna čítala 220 svazků a asi 550 divadelních her.

V r. 1935 TJ Sokol měla nejmodernější divadlo s nejkrásnější výpravou. Veškeré finanční prostředky získané z divadelních her, kina, hostince a tělovýchovných vystoupeních byly určeny na splacení dluhu vzniklého při stavebních úpravách. V r. 1934 pokračovaly práce na tělocvičně i okolí. Dne 10. června při veřejném cvičení bylo vše předáno starostou města tělocvičné jednotě Sokol.

Dne 10. října 1938 nastala okupace Příbora. Sokolovna byla obsazena německým vojskem. Veškeré jmění propadlo německým potřebám. V tuto dobu byl starostou TJ Sokol Příbor br. Michal Koudelka.

V koncentračních táborech byli vězněni tito členové: Metoděj Handschuch, Jan Krampl, Hynek Kresta, Leopold Krompolc, Jan Krompolc, Rudolf Satek, Jar. Štindl.

Veškerá činnost tělocvičné jednoty SOKOL byla přerušena.

Po nabyté svobodě 5. května 1945 nastaly v TJ Sokol další starosti. Dne 29. června 1945 došlo ke sjednocení všech tělovýchovných organizací, to je TJ Sokol, Orel a DTJ na území města pod názvem TJ Sokol Příbor.

První valná hromada TJ SOKOL po 2.světové válce se konala 18. srpna 1945. Starostou byl zvolen br. Hynek Kresta, br. Čeněk Štěpán a br. Michal Koudelka byli zvoleni místostarosty. Na valnou hromadu se dostavilo 93 členů. Dne 29. srpna jednota uskutečnila tryznu za padlé a umučené v koncentračních táborech. Jednota se zabývala obnovou majetku. Později bylo rozhodnuto, že se majetek vrátí jednotě, ale kino zůstane zařízením MěNV.

V r. 1946 se prováděla úprava cvičiště, tělovýchovné části sokolovny a divadelního skladiště. Sokolové se soustředili na příjezd prezidenta Dr. Eduarda Beneše (17.7.1946).

Opět byl ustaven dramatický odbor, konala se veřejná vystoupení v okolních sokolských jednotách.

Dne 6. října 1946 se konal koncert Sokolského pěveckého sdružení župy Moravsko-Slezské a Těšínské. Řídil jej br. Hradil.

Členové střádali na XI. všesokolský slet. Úroky z úložek darovala jednota na podporu nemajetných členů, dorostencům a žactvu.

Po XI. všesokolském sletě byla činnost jednoty definitivně ukončena a začala práce ve sjednocené TJ.

Dne 11. února 1951 se TJ SOKOL sloučila s TJ Transporta pod názvem TJ Tatra Příbor.

Od tohoto dne SOKOL podle vzoru Tyrše a Fügnera v Příboře zanikl.

Dne 20. června 1991 se konala ustavující schůze TJ Sokol po pádu komunismu. Přítomní byli seznámeni se Stanovami SOKOLA a byla podána informace o majetkových záležitostech. TJ Sokol žádá o navrácení veškerého majetku, který byl protiprávně odňat.

Starostou TJ Sokol byl zvolen br. František Bittner. Dne 16. února 1992 proběhla první valná hromada v sále muzea. Přítomno bylo 30 členů. Sokolské hnutí v Příboře opět ožilo. Byl vrácen původně náležející majetek všem složkám ČOS. Dne 20.9. 1990 byla dokonce podepsána mezi ČOS a ČSTV "Dohoda o navrácení majetku". Avšak už od 15.7. 1991 byli mezi TJ Tatra a TJ Sokol neustálé průtahy o navrácení veškerého majetku. Spory o majetek se protáhly i do r. 1992.

TJ Sokol Příbor byla nejprve přičleněná k Sokolské župě Valašské Fr. Palackéhopozději k Sokolské župě Beskydské Jana Čapka . I když měla TJ Sokol ve svých počátcích po r.1991 nedostatek cvičitelů, přesto začalo pravidelné cvičení dívek i chlapců.

Jednota musela vybavit nábytkem restauraci, schůzovou místnost a nakoupit tělocvičné nářadí.

U příležitosti 100. výročí založení TJ Sokol Příbor proběhl i první výlet na sokolském hřišti dne 27.6. 1993. Cvičenci se zúčastnili veřejných vystoupení v okolních jednotách, vystoupili i na župním sletě.

Od 1.11. 1993 vstoupilo do TJ 15 členů oddílu malé kopané a 13 členů stolního tenisu.

TJ Sokol věnovala veškerou pozornost rozšiřování členské základny a sokolskému majetku. Opravila se tělocvična, ve které se zavedla nová osvětlovací tělesa, provedla se oprava stropu, omítky a malba šaten, instalována byla topná tělesa v tělocvičně i restauraci.

V r. 1996 byla veškerá pozornost soustředěna na opravu střechy nad tělocvičnou částí sokolovny. Poté byla provedena nová venkovní omítka na tělovychovné části sokolovny.

Ze společenských akcí uspořádala TJ Sokol šibřinky, a pro děti dětský ples. Gymnasté vystupovali na župní akademii v Kopřivnici, účast členů i žactva byla i na oslavách v Hodslavicích a na župním "Běhu T. Foxe" ve Val. Meziříčí. Úspěšný byl i turistický sraz na Ondřejníku.

Na XII. sletě vystoupilo 9 žákyň. Další společnou akcí v r. 1997 byl zahradní výlet a letní večer. Pátý sjezd ČOS v r. 1998 pozitivně ovlivnil další etapu sokolské práce. Veškerá pozornost výboru TJ byla věnována zlepšování tělovýchovné části. TJ se stále potýká s nedostatkem cvičitelů.

Jsou i viditelné úspěchy:např. 3 žáci se probojovali do celostátního kola všestrannosti, které se uskutečnilo 4.-6. 6. 1999.

TJ uspořádala 7.4. 1999 župní přebor ve stolním tenise, kterého se zúčastnilo 25 sportovců.

V r. 2009 byl na místo starosty zvolen br. Mgr. Vlastimil Sedláček. Místostarostou se stal br. Milan Sklenovský. V roce 2010 - 2011 je registrováno přes sto členů, kteří působí v oddílech badminton, floorbal, malá kopaná, rehabilitační cvičení, sálová kopaná, stolní tenis a sportovní gymnastika. Soutěží se zúčastňuje oddíl stolního tenisu. Družstvo A hraje krajský přebor, B a C družstvo okresní přebor.

Máme však zastaralé prostory i vybavení. Jen výškou členských příspěvků a dobrými nápady můžeme konkurovat moderní tělocvičně postavené u gymnázia Příbor. TJ Sokol je levnější alternativou zejména pro rekreační sportovce, pro děti z rodin s nižšími příjmy a děti z dětského domova. Každoročně se v našem areálu koná Valentýnská pouť.

Výbor usiluje o zastavení chátrání majetku a má snahu zvýšit podíl financování provozu z vlastních zdrojů tak, aby bezpečné a atraktivní prostory přilákaly cvičitele, organizačně schopné členy a nové řadové členy. Výbor TJ oceňuje aktivní přístup MěÚ Příbor za každoroční finanční pomoc pro zajišťování chodu jednoty.